Jak velkou část příjmů dnes spolyká hypotéka v jednotlivých regionech Česka?
Otázka, zda mají dnes Češi reálnou šanci dosáhnout na vlastní byt, rezonuje napříč celou společností. Podívali jsme se podrobně na aktuální ceny nemovitostí i regionální mzdy napříč Českou republikou, abychom zjistili, jak velkou zátěž představuje financování vlastního domova pro peněženky domácností.
Pro účely tohoto srovnání jsme pracovali s modelovým bytem o velikosti 70 metrů čtverečních, což představuje lehce nadprůměrnou velikost běžné bytové jednotky v České republice. Výpočty hypotečních splátek striktně vycházejí z modelového financování, u něhož kupující disponují 20 % vlastního kapitálu z celkové hodnoty nemovitosti. Výsledná data odhalují hluboké strukturální rozdíly mezi jednotlivými tuzemskými regiony. Zatímco v Praze a v Brně představují celkové náklady na bydlení více než 40 % hrubé mzdy a samotná měsíční splátka hypotéky zde přesahuje polovinu průměrného příjmu jednotlivce, v menších městech a v některých specifických regionech severních Čech je situace pro zájemce o vlastní bydlení výrazně příznivější.
V celorepublikovém průměru činí splátka přibližně 36 % hrubé mzdy jednoho pracujícího. Pokud však situaci posuzujeme optikou partnerského spolužití v domácnosti se dvěma průměrnými platy, pak splátka modelového sedmdesátimetrového bytu odpovídá zhruba 18 % jejich společné hrubé mzdy. Mnohem realističtější pohled na rodinné rozpočty však získáme tehdy, když od hrubé mzdy odečteme povinné sociální a zdravotní pojištění a daňové odvody. V takovém případě se dostáváme přibližně na 45 % jednoho čistého platu jednotlivce. U dvoupříjmové domácnosti pak tato měsíční splátka tvoří 22 % celkových čistých příjmů. Zde se jasně ukazuje, že zatímco ve velkých městech představují ceny bytů pro průměrné příjmové domácnosti často nepřekonatelnou finanční bariéru, v menších městech a na venkově je situace podstatně snazší.
Z pohledu bank a jejich přísných kritérií pro posuzování rizikovosti splňují dvoupříjmové domácnosti na venkově nebo v menších městech limity bonity výrazně lépe než domácnosti ve velkých městech. V metropolích totiž extrémní ceny nemovitostí automaticky generují potřebu výrazně vyššího úvěru, což s sebou nese i radikálně vyšší nároky na doložitelné čisté příjmy žadatelů.
Predikce vývoje kupní schopnosti českých domácností pořídit si konkrétně definované vlastní bydlení bude v následujících letech záviset především na čtyřech klíčových faktorech. Mezi ty hlavní patří rychlost nominálního i reálného růstu mezd, celkový vývoj cen nemovitostí na rezidenčním trhu, trajektorie úrokových sazeb hypotečních úvěrů a v neposlední řadě také lokální a regionální nabídka volného bydlení.
Aktuální ekonomická data bohužel naznačují, že kupní síla českých domácností se bude zlepšovat jen velmi pozvolna. Reálné mzdy sice po předchozím útlumu opět vykazují růst, spolu s nimi však na mnoha místech souběžně rostou i prodejní ceny bytů. Tento paralelní růst cen nemovitostí v podstatě stírá pozitivní efekty vyšších výplat, což udržuje vlastní bydlení pro velkou část populace těžce dostupným luxusem.
Nejnovější články
Je dnes levnější platit nájem, nebo splácet vlastní byt?
Realitní trh ožívá. A ukazuje trendy, které překvapí i zkušené investory